Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Evropská reforma autorského práva

Pozadí vzniku nové směrnice

Jak upozorňují odborníci, evropská legislativa v oblasti autorského práva je poměrně rozsáhle harmonizována. Autorské právo upravuje v rámci Evropské unie na 9 směrnic a některé další se ještě týkají vymahatelnosti. Na celkové prostředí mají také dopad jednotlivé závěry Evropského soudního dvora. Autorské právo se tedy neřídí jen literou směrnic, ale také soudními judikáty. Není žádným tajemstvím, že v pozadí předchozího i současného vývoje evropské legislativy v oblasti autorského práva je tendence k vytvoření jednotného evropského autorského práva.

Důvodem, proč existuje tolik evropských právních norem, které upravují autorské právo, je také svázanost potřeby jeho ochrany s technickým a technologickým pokrokem. Jiné nároky na ochranu autorských práv existovaly před vznikem a masovým rozšířením zařízení umožňujících kopírování nebo snímání materiálů. Rozvoj digitálních médií a digitálního mediálního trhu, kde je technicky vše jednoduše kopírovatelné a okamžitě šiřitelné, vyvolává nové požadavky na ochranu autorských práv.

Proto jsou autorská práva a jejich ochrana dlouhodobým cílem pozornosti Evropské komise i dalších orgánů EU. V rámci potřebné reformy autorského práva na digitálním trhu si komise vytkla čtyři hlavní cíle, k nimž by se měla ubírat:
  • zjednodušení licencování obsahu
  • úprava výjimek z autorského práva
  • nastolení spravedlivějšího trhu, tzn., aby tvůrci získávali adekvátní příjmy z jimi produkovaného obsahu
  • boj proti zneužívání obsahu

Evropská komise uskutečnila celé spektrum veřejných konzultací a na jejich základě svoji činnost v rámci revize autorského práva rozdělila do několika tzv. balíčků. První z balíčků se týkal přeshraniční přenositelnosti online služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu při dočasných pobytech v zahraničí. Dalším krokem je směrnice k provádění marrakéšské smlouvy upravující přístup tělesně postižených k obsahu chráněnému autorským právem. Na uvedené navazuje evropské nařízení pro online přenosy a třetím krokem je novelizace autorského práva na jednotném digitálním trhu.

Evropská komise na základě několika veřejných konzultací, jichž se mimo jiné zúčastnili jednotliví evropští vydavatelé a evropské i národní vydavatelské asociace (včetně Unie vydavatelů), vyhlásila 14. září 2016 návrh Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Klíčová jsou práva vydavatelů

Z hlediska vydavatelů tisku je podstatné, že komise v rámci návrhu reflektovala skutečnost, že obsah vydavatelů je v digitálním prostředí z autorsko-právního hlediska silně ohrožován využíváním jinými subjekty, zejména internetovými vyhledávači a agregátory obsahu k jejich podnikatelské činnosti, aniž by se za toto využívání vydavatelům dostávalo adekvátní odměny. Proto komise do návrhu mimo jiné zařadila článek 11 týkající se tzv. vedlejších práv vydavatelů. Vedlejší práva umožňují vydavatelům bránit právní cestou jimi publikovaný obsah přímo, nejen jako zástupci jednotlivých autorů (což je daleko efektivnější), kteří vydavatelům dali nějakou formou právo na využívání těmito autory vytvořeného obsahu. Obdobným právem již nyní disponují například audiovizuální producenti či provozovatelé vysílání, jejichž problémy z hlediska ochrany autorských práv jsou velice podobné vydavatelům. Vedlejší práva znamenají, že budou existovat souběžně s výhradním právem autora, které nebude omezeno a bude předmětem vyjednávání a smluvního ujednání, jak je tomu dosud.

V průběhu projednávání návrhu směrnice v jednotlivých výborech Evropského parlamentu (dosud návrh projednávaly čtyři výbory) i v Radě Evropy, kde se tématem zabývá především pracovní skupina pro duševní vlastnictví, se ze strany poslanců a členských zemí poněkud neočekávaně objevily námitky proti udělení vedlejších práv vydavatelům tisku. Výsledkem bylo, že výbory a například maltské předsednictví navrhují práva vydavatelů ze směrnice vyřadit. K tomuto postoji se připojila i zpravodajka parlamentu, maltská poslankyně Comodini Cachia.

Argumentů proti udělení práv vydavatelům vznášejí odpůrci několik, většinou ale neodpovídají skutečné situaci, jak ukazují a intenzivně o tom přesvědčují evropské vydavatelské asociace i národní asociace. Vydavatelé naopak prosazují pět hlavních cílů:
  1. Zachovat a neoslabovat právo vydavatelů tak, jak je uvedeno v návrhu Evropské komise.
  2. Rozšířit platnost práva tak, aby se vztahovalo na tisk v digitální i tištěné formě
  3. Upravit definici vydavatelů tak, aby se vztahovala na veškerý periodický tisk.
  4. Srovnat délku ochrany obsahu pro vydavatele na stejnou dobu, jako platí pro ostatní držitele práv.
  5. Zachovat navržený dosah práv i na krátké úryvky.

Webová stránka www.publishersright.eu





#Save Your Press – kampaň na podporu práv vydavatelů na sociálních sítích

Upozorňují také, že odpůrci vydavatelských práv vychází ze zkresleného pohledu na mediální trh, situaci vydavatelů či fungování práv vydavatelů v zemích, kde jim byla do jisté míry v rámci národní legislativy poskytnuta. Tyto nepodložené argumenty byly shrnuty do 10 bodů, s nimiž vydavatelé polemizují. S vyvrácením argumentů je možno se seznámit na webové stránce www.publishersright.eu. Evropští vydavatelé ve svých prohlášeních zdůrazňují:

  • Vydavatelské právo nebrání tomu, aby jednotliví uživatelé svobodně sdíleli zpravodajské články na sociálních médiích. Právě naopak, vydavatelé mají zájem o sdílení článků, proto je většinou vybavují tlačítkem pro sdílení nebo ikonami sociálních sítí. Tento způsob sdílení zůstane v rámci práva vydavatelů pro jednotlivce zabezpečen bez poplatků.
  • Je třeba zastavit bezplatné užívání obsahu ze strany komerčních uživatelů, pokud se poskytovatelé online služeb obohacují tím, že si přivlastňují rozsáhlé množství zpravodajského materiálu bez oprávnění od vydavatelů. Na druhé straně je třeba těmto subjektům zachovat právo získat licenci na základě poplatku, pokud chtějí používat vydavatelský obsah k obchodnímu zisku. Není ale možné je nechat užívat obsah bez kompenzace pro ty, kteří jej vytváří, a tak jim odnímat prostředky, jež jim slouží k tomu, aby mohli kvalitní a profesionální obsah vytvářet dlouhodobě.
  • Jen v roce 2013 bylo v Evropě zrušeno 15 000 novinářských pracovních míst z důvodů klesajících tržeb vydavatelů. V takovém vývoji není možno pokračovat. Poskytnutí vydavatelských práv umožní uzavřít jedno z míst, kde příjmy vydavatelů odplývají, a tím více investovat do kvalitní žurnalistiky a poskytnout tak větší zajištění publicistům, editorům, fotografům, designerům i spolutvůrcům působícím na volné noze. Právo vydavatelů nijak neomezí práva původních autorů či free lance novinářů, kteří poskytují svá díla vydavatelům na základě smlouvy, ale naopak jim poskytne vyšší ochranu.
  • Poskytnutí práv vydavatelům neznamená nějakou zvláštní ochranu, ale nastolení rovných podmínek a přiznání práv, kterými disponují filmoví tvůrci, hudební sektor a další kreativní odvětví na celoevropské úrovni. Umožní všem vydavatelům, od těch nejmenších až po největší, aby si vyjednali podmínky pro užívání svých obsahů dalšími stranami a při zneužití svého obsahu se mohli efektivně bránit.


Podpora vydavatelských práv

Do prosazování práv vydavatelů se zapojila i Unie vydavatelů, která o tomto tématu jednala s odpovědnými představiteli Ministerstva kultury ČR, stálého zastoupení ČR při EU i rozhodujícími poslanci Evropského parlamentu za ČR, zejména členy výborů zapojených do projednávání návrhu. Stanovisko ČR vůči návrhu, které se promítá i do názorů našich poslanců v Evropském parlamentu je otevřené. Zdůrazňuje nutnost poskytnout vydavatelům právo na adekvátní odměnu a možnost efektivní ochrany jimi vytvářeného obsahu zejména vůči komerčnímu zneužívání, které považuje za významný problém. Na druhé straně zdůrazňuje nutnost vyváženosti vůči právům jiných subjektů (týká se například přílišné délky ochrany obsahu 50 let), či zachování svobody šíření informací, což není v návrhu článku 11, tak jak byl formulován v návrhu Evropské komise, dostatečně vyjádřeno.
Evropské vydavatelské asociace EMMA, ENPA, EPC a NME na podporu vydavatelských práv pořádají veřejnou kampaň Save Your Press, v jejímž rámci upozorňují na webových stránkách http://www.empower-democracy.eu/ na ekonomické aspekty potřeby udělení vedlejších práv vydavatelům tisku ve světle vývoje na mediálním trhu v posledních letech, a výše připomínanou stránku www.publishersright.eu, na níž vyvrací výše uvedené mýty týkající se těchto práv.

Je třeba upozornit, že na činnost vydavatelů mají vliv i další ustanovení navrhované směrnice, a to ve vztahu k publikování v digitální i tištěné formě. Jedná se o článek 3 a článek 6, odstavec 3 směrnice, které se týkají, zjednodušeně řečeno, vytěžování textového a datového obsahu v rámci odborné a vzdělávací činnosti. Dalším okruhem jsou články 14 a 15 směrnice upravující férové odměny ve smlouvách s autory. I v těchto případech se evropští vydavatelé jako celek snaží dosáhnout takové formulace jednotlivých ustanovení, aby nevytvářela další překážky vydavatelské činnosti, nekladla na vydavatele další neúčelné nároky nebo nesnižovala možnost monetizace obsahu vytvořeného vydavateli, protože jeho prodej tvoří stále významnější složku příjmů vydavatelského odvětví.

Další legislativní témata

Čtyři uvedené okruhy nejsou jedinými oblastmi či konkrétními legislativními normami, které se týkají zájmů vydavatelů v Evropské unii. Jako příklady dalších je možno uvést třeba směrnici o určitých aspektech smluv o dodávkách digitálního obsahu, nařízení o spolupráci mezi národními úřady odpovědnými za ochranu spotřebitelů, návrh novely směrnice o odpadech či nařízení o geoblockingu nebo oponování průběžným snahám o regulaci reklamy, ať se jedná o alkohol, energetické značení výrobků, ekologické značení automobilů či pneumatik.

Sms pujcky ihned nonstop sms pujcky nonstop pujcky ihned nonstop pujcky sms ihned