Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Novinový trh ve světě

Tisk je z globálního hlediska důležitý nejen tím, že plní informační, vzdělávací, výchovné a další funkce, ale je také důležitým odvětvím světové ekonomiky. Vydávání novin a časopisů je třetím největším odvětvím v rámci kulturního a kreativního průmyslu v celosvětovém měřítku a obě odvětví celkově vytváří přibližně 2,9 milionu pracovních míst.

Tato ekonomická role je dána tím, že jen noviny v tiskové platformě čte na světě více než 2,7 miliardy lidí. Vydávání novin pro tuto jednu z největších globálních komunit přineslo podle odhadu Světové asociace novin a zpravodajství (WAN-IFRA) v roce 2015 celkem 168 miliard dolarů příjmů, z toho 89 miliard (53 %) připadalo na příjmy z prodeje a 79 miliard pocházelo z publikované reklamy



Novinový trh prochází již řadu let digitální transformací. V některých vyspělých zemích je počet čtenářů digitálních formátů obsahu vyšší, než tištěných. WAN-IFRA odhaduje, že asi 40 % uživatelů internetu na celém světě čte online zpravodajství.



Uvedené změny jsou důvodem, proč se stále častěji hovoří o „zpravodajských médiích“ namísto „o novinách“, protože tento pojem již není adekvátní pro popis odvětví. Odvětví totiž od té doby ušlo velký kus cesty, kdy bylo defi nováno médiem k situaci, kdy je důležitější obsah, který přináší.

Na druhou stranu platí, že ještě v roce 2015 byla tištěná platforma novin zdrojem více než 92 procent příjmů, které odvětví získalo.

Největším problémem zpravodajského odvětví v posledních letech je pokles inzertních příjmů, který se projevil tím, že se změnil vzájemný poměr příjmů vydavatelů z inzerce a prodeje obsahu ve prospěch obsahu, a také mírným globálním poklesem příjmů celého odvětví, který například v roce 2015 činil meziročně 2 procenta.

Obsah se tak stává stále klíčovějším zdrojem příjmů pro tištěnou i digitální platformu. Roste také úloha ostatních příjmů odvětví, která vydavatelé v rámci diverzifi kace svých obchodních strategií využívají, a tak přispívají k celkové stabilitě odvětví. Jako příklad nových příjmových zdrojů vydavatelů novin je třeba uvést především pořádání různých akcí, elektronické obchodování a iniciativy směřující do oblasti fullservisního marketingu. V současné době sice WAN-IFRA nedisponuje exaktními daty o těchto příjmových zdrojích, ale odhaduje se, že jejich podíl činí asi 7 až 20 procent z celkového objemu příjmu vydavatelů. Roste také význam lokálních a regionálních médií. Úspěšné jsou tištěné produkty zaměřené na menší komunity a zájmové skupiny, které refl ek- tují potřeby a zvyky různých skupin čtenářů.

Celkové příjmy z prodeje novinového obsahu vzrostly v roce 2015 asi o 0,3 procenta a za posledních pět let o 2,7 procenta. Tato stabilní globální čísla jsou především důsledkem růstu prodeje v Indii, Číně a obecně v Asii. Podíl prodeje novin v Indii a Číně v současné době činí 62 % světového trhu, což je další nárůst ve srovnání s rokem 2014, kdy podíl těchto dvou zemí byl 59 %.

Příjmy z prodeje obsahu na digitálních platformách celosvětově dynamicky roste dvouciferným tempem. Jen v roce 2015 činil nárůst objemu placeného prodeje obsahu na digitálních platformách 31 procent a za posledních pět let vzrostl tento prodej o 554 procent. V roce 2015 představoval objem prodeje digitálního obsahu 3 miliardy dolarů.

Objem reklamních příjmů z inzerce na digitálních platformách představuje v současné době přibližně 6 procent všech příjmů vydavatelů novin. V roce 2015 se objem příjmů odvětví z digitální inzerce zvýšil o 7,3 procenta a za posledních pět let celkem o 51 procento, jak uvádí zpráva PriceWaterhouseCoopers Media & Entertainment Outlook 2016.

Velkým ohrožením pro reklamní příjmy z digitálního šíření zpravodajského obsahu je adblocking. Ten je nebezpečný nejen proto, že snižuje příjmy odvětví z reklamy, ale také proto, že vyjadřuje směřování spotřebitelů a jejich snahu vyhnout se reklamnímu působení. Poslední údaje

Zdroj: WPT Analysis, E&Y, Zenith, PwC Global Entertainment and Media Outlook: 2016-2020

výzkumu PageFair uvádí, že nejméně 419 milionů uživatelů (22 procent z celkového počtu 1,9 miliardy uživatelů smartphonů ve světě) blokuje reklamu ve svém přístupu na web. Globální nárůst blokování reklamy na mobilním webu v roce 2015 vzrostl o 90 %. Na druhou stranu může být pro vydavatele v Evropě povzbuzující, že 93 procent blokování reklamy se soustřeďuje v asijsko-pacifi ckém regionu.

Uvedené trendy dokládá například vývoj novinového trhu ve Spojených státech amerických, kde v posledních 15 letech došlo k dramatické proměně příjmové struktury vydavatelů novin. Ještě v roce 2005 dosahoval poměr inzertních příjmů a příjmů z prodeje hodnoty 4,6 ku 1. Do roku 2015 se ale poměr snížil jen na 1,5 ku 1, což představuje globálně největší pokles poměru novinové inzerce na příjmech vydavatelů. Digitální inzerce představuje více než jednu čtvrtinu celkových inzertních příjmů vydavatelů novin, ale v absolutních číslech nepředstavuje náhradu poklesu inzertních příjmů v tištěných novinách. Novinový trh v USA byl přitom jedním z případů s největším podílem inzertních příjmů na celkových příjmech vydavatelů, proto je tento vývoj příznačným pro to, že význam příjmů z prodeje obsahu bude v budoucnu dále růst.

Na druhou stranu příjmy z prodeje obsahu vykazovaly v USA v minulých letech ve srovnání s inzertními příjmy stabilitu až mírný růst. Na příkladu konkrétního titulu The New York Times je možno uvést, že příjmy z prodeje obsahu u tohoto titulu překonaly příjmy z inzerce již v roce 2009. Počet předplatitelů obsahu titulu je v současné době vyšší, než v roce 2000. Počet předplatitelů digitálního obsahu dosáhl 1,2 milionu osob, což je výrazem poptávky po kvalitní žurnalistice. Ukazuje se, že noviny získávají většinu svých příjmů z relativně malého segmentu nejloajálnějších čtenářů a stále víc se zaměřují na větší servis této jejich bázi.

Vliv multimediálních platforem na vztah čtenářů ke zpravodajství

Současní spotřebitelé jsou určitě sofi stikovanější, než kdy dříve a mohou konzumovat i vytvářet obsah kdekoliv, kdykoliv, na jakémkoliv zařízení a v kterémkoliv formátu. Stále větší podíl celkového času v rozsahu 80 hodin týdně, který věnují médiím, tráví konzumací mediálního obsahu na různých zařízeních. Zejména vzestup smartphonů akceleruje digitální přechod, a to nejen na vyspělých trzích.

Světová populace je stále více připojená na digitální média a sociální sítě. 51 procent obyvatel Země používá mobilní telefony a 31 procent užívá sociální sítě. V roce 2015 bylo na celém světě prodáno 1,4 miliardy smartphonů, což je nejvyšší počet jednotek prodaných za rok. Přibližně 30 procent světové populace vlastní smartphone. Poslední výzkumy ukázaly, že téměř 90 procent Američanů navštěvuje zprávy a získává informace na smartphonech a jiných mobilních zařízeních. Podle výzkumu agentury comScore sleduje deset největších digitálních médií průměrně 37 procent jejich návštěvníků jen na mobilních zařízeních a 31 procent na mobilních zařízeních i desktopech. Na mnoha trzích, jako například ve Francii, Německu, Japonsku, Austrálii a Kanadě více než třetina dospělé populace používá mobilní zařízení k přístupu do zpravodajského obsahu, podíl se rychle zvyšuje.

Mobilní broadband je nejdynamičtější tržní segment. Celosvětově dosáhla penetrace mobilního broadbandu 46 procent. Data ukazují, že již v roce 2016 se většina populace stala uživatelem internetu na mobilních zařízeních. V roce 2020 podíl mobilního broadbandu vzroste na téměř 70 procent.

Zdroj: we are social | Digital in 2016

Rostoucí počet smartphonů a tabletů souvisí s využíváním datově náročných aplikaci. Firma Cisco předpokládá 66 procentní roční nárůst užití mobilních dat do roku 2019. Ve věkové skupině 16 až 34 let téměř 95 % příslušníků sleduje digitální video obsah. I v rámci starších skupin sledovaných v rámci Global Web Index (skupina 55 až 64 let) osm z deseti má propojení s videem. Navíc asi polovina uživatelů internetu umisťuje svá vlastní videa. Na Facebooku je denně shlédnuto osm až devět miliard videí, 8 miliard na Snapchatu a asi 4 milardy na YouTube. Víc než 50 procent provozu na YouTube je nyní z mobilních zařízení, ve srovnání s 6 procenty v roce 2011.

Tento vývoj se jeví jako velká výzva pro zpravodajské odvětví. Zůstává ale otázkou pro všechny součásti produkčního řetězce zapojeného do vytváření zpravodajství, jak mnoho se vyplatí investovat do video produkce pro získání očekávaného návratu investic?

Globální příjmy z prodeje digitálního obsahu novin v letech 2011 – 2015
(v milionech dolarů)


Zdroj: PwC Global Entertainment and Media Outlook: 2016-2020

Noví čtenáři očekávají hodnotu a zaujetí

Dnešní čtenáři mají nová očekávání, pokud jde o obsah, podání a distribuci toho, co konzumují. Žurnalismus přechází od „sdělování příběhů“ k „podávání řešení“. Tato žurnalistika se nezajímá jen o to proč, ale také o co teď. Podporuje sociální zaujatost a debatu. Má rostoucí vliv na naše životy. Vyžaduje také větší důvěru ve zprávy. Žurnalistika se nachází v bodu, kdy jen experimentování spojené s pečlivě vybranými uživatelskými daty s chytrou analytikou nám mohou ukázat, který obsah sku- tečně zaujme a přitahuje čtenáře při současném zachování důležitých funkcí žurnalistiky.

Zpráva ToW Center vydaná v dubnu 2016 potvrdila, že většina lokálních čtenářů vyjádřila pozitivní ocenění příběhům orientovaným na řešení. I když noviny dosahují nesrovnatelné důvěryhodnosti v celém mediálním světě, noví čtenáři stále více důvěřují uživateli vytvářenému obsahu a jejich zprávám a názorům. Nicméně žurnalistika zaměřená na řešení může být součástí odpovědi na výzvu po důvěryhodnosti. Pokud klíčové části naší společnosti potřebují spolehlivá fakta, potom tu vždy bude prostor pro média, která publikují spolehlivé a věrohodné informace. Podnikatelský úspěch investigativního zpravodajství je toho jasným důkazem.

Zdroj: comScore Media Metrix Multi-Platform, U.S. Total Audience, December 2015

Jako příklad trvalého zájmu o tištěné zprávy lze uvést Japonsko, které je v současnosti zemí vedoucí v relativní spotřebě tištěných novin. Více než 77 % celkové populace tam čte noviny, přestože má jednu z nejdigitalizovanějších populací. V Japonsku v současné době vychází novinové tituly s největším prodaným nákladem na světě. 95 procent spotřebitelů kupuje noviny na předplatné. Za posledních pět let se prodej novin v Japonsku snížil jen o 2,2 %.

Také Indie, která je zemí s největším prodejem novin na světě dosahuje stability přes dynamický nárůst digitálního trhu. Podle výzkumu agentury Zenith Indové stráví denně 14 minut s tištěnými novinami. Tato hodnota zůstává od roku 2010 prakticky stejná, přestože další klasická média vykazují výrazný pokles sledovanosti ve prospěch digitálních, jejichž každodenní sledovanost od roku 2010 vzrostla z 11 na 66 minut za den.

Japonsko – celkový průměrný denní náklad placených novin (náklad v tisících výtisků)

Zdroj: The Japan Newspaper Publishers and Editors Asociation (NSK) data

Indie – celkový průměrný denní náklad placených novin (náklad v tisících výtisků)

Zdroj: Indian Newspaper Society, Ministry of Information & Broadcasting Govt. of India

Zpracováno na základě publikace World Press Trends 2016 vydané WAN-IFRA

Sms pujcky ihned nonstop sms pujcky nonstop pujcky ihned nonstop pujcky sms ihned