Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Snížení sazby DPH pro tisk a digitální publikace

Současná politika Evropské unie v oblasti DPH je řízena směrnicí 2006/112. Tato směrnice ve své příloze definuje komoditní skupiny zboží a služeb, pro něž mohou jednotlivé členské země EU uplatňovat jiné sazby DPH, než je standardní sazba DPH, jejíž výši směrnice stanovuje v rozsahu 15 až 25 procent. Jednotlivé země pak mohou na zboží, pro něž je to možné, uplatňovat snížené (v rozmezí 5 až 15 procent), případně i tzv. super snížené nebo nulové sazby DPH (super snížené a nulové sazby DPH jsou zpravidla třetím pásmem DPH, které si jednotlivé země EU vyjednaly v rámci přístupových jednání v minulosti). Je třeba konstatovat, že zařazení té které komodity v rámci přílohy automaticky nezakládá povinnost členských zemí tuto komoditu do pásma snížené sazby DPH zařadit, ale dává zemi možnost tak činit. To bylo předmětem diskusí při vstupu České republiky do EU v roce 2004, kdy se jednalo o to, zda má tisk v ČR být zařazen do pásma snížené sazby DPH, což se s úsilím vydavatelů a Unie vydavatelů podařilo prosadit.

Sazby DPH a tisk

Jednou z komodit, pro něž příloha směrnice stanoví možnost uplatňování snížené sazby DPH členskými zeměmi, jsou noviny, časopisy a knihy. Je tomu tak proto, že Evropská unie si je spolu s jednotlivými členskými zeměmi vědoma nesmírného významu tisku a knih pro rozvoj vzdělání, informovanost obyvatel a kulturní bohatství evropských zemí, tudíž i jejich co největší přístupnosti širokým vrstvám obyvatelstva, k čemuž přispívá i co nejnižší zdanění jejich prodeje. Naprostá většina zemí EU také možnosti zařazení tisku do snížené nebo super snížené sazby DPH využívá.

V době přijetí směrnice v roce 2006 ještě nehrála placená digitální distribuce obsahu tisku natolik významnou roli, aby se stala samostatným předmětem posouzení v rámci přípravy novely směrnice, přestože na specifiku digitálního šíření obsahu již tehdy upozorňovaly evropské vydavatelské asociace. Z hlediska výkladu pravidel směrnice je tak od té doby poskytování placeného digitálního obsahu novin, časopisů a prodej e-knih a dalších e-publikací považováno fakticky za telekomunikační službu nebo šíření nosičů, což jsou skupiny, pro než směrnice stanoví zařazení do základní sazby DPH.

Vzhledem k technologickému vývoji a změnám v trendech mediálního chování za více než deset uplynulých let se stalo zřejmé, že je třeba, aby Evropská unie, pokud chce dostát svým závazkům rozvoje digitální ekonomiky, formulovaným v několika základních rozvojových dokumentech, musí svou politiku ve vztahu ke zdanění digitální distribuce obsahu tisku a knih změnit. Zvláště když se v mezidobí vyskytlo několik případů, kdy se jednotlivé členské země samy o sobě snažily z hlediska vývoje zastaralou normu prolomit. Jako příklad může sloužit Francie, která se snažila začít pro digitální tisk uplatňovat super sníženou sazbu DPH ve výši 2,1 procenta, stejnou jako pro tisk v papírovém formátu, což ale bylo znemožněno rozhodnutím Evropského soudu. Evropské vydavatelské asociace upozorňovaly na potřebu změny postoje k otázce zdanění digitálního obsahu tisku, absolvovaly v tomto směru řadu jednání a připravily řadu argumentačních materiálů.

Potřeba snížené sazby pro digitální publikace a Evropská komise

K pohybu v této oblasti došlo zejména poté, co se funkce ujala nová Evropská komise vedená Jeanem – Claude Junckerem. Nový předseda komise například na jednání německých vydavatelů v roce 2015 přislíbil, že Evropská komise v tomto smyslu předloží své návrhy, což se také stalo v rámci představeného akčního plánu v oblasti politiky DPH, kde otázka sazby DPH pro digitální publikace byla jmenovitě uvedena jako jeden z prvních kroků s tím, že legislativní návrh bude předložen ještě v roce 2016.

Dne 1. prosince 2016 předložila Evropská komise legislativní návrh na novelizaci směrnice 2006/112/EC vztahující se na sazby DPH pro knihy, noviny a časopisy, jejímž jádrem je umožnit členským zemím, aby pro tyto komodity mohly uplatnit stejnou sníženou, super sníženou nebo nulovou sazbu, jakou uplatňují u prodeje tištěných knih, novin a časopisů. Evropští vydavatelé považují tento krok za jeden z klíčových momentů pro umožnění dalšího udržitelného rozvoje vydavatelského odvětví v zemích Evropské unie. Snížením daňového zatížení se odstraní dosavadní daňové znevýhodnění digitální distribuce obsahu, které hraje stále větší roli jako součást podnikatelských aktivit vydavatelů. Snížení sazby také může vydavatelům přinést další finanční prostředky, které mohou využít pro zkvalitnění obsahu a technologické změny při rozvíjení digitální distribuce obsahu, což se projeví na zájmu čtenářů o tuto formu distribuce obsahu, která vydavatelům pomáhá vyrovnávat poklesy prodeje tisku v tradiční papírové formě, jichž jsme svědkem ve všech vyspělých evropských zemích.

Argumentace pro návrh Evropské komise

Evropské vydavatelské asociace EMMA a ENPA zdůrazňují, že návrh novely směrnice předložený Evropskou komisí je optimálním řešením situace, která existuje na mediálním trhu. Zdůrazňují především, že:
  • návrh vylučuje z dosahu směrnice reklamní publikace obdobným způsobem, jako je to v případě tištěných periodik a také vylučuje média, která zcela nebo převážně sestávají z hudebního nebo video obsahu
  • návrh definuje, že se týká „elektronicky poskytovaných novin a časopisů“, aniž by vymezení komplikovalo doplňující definicí toho, co jsou digitální noviny a časopisy
  • obsahuje zachování super snížených a nulových sazeb DPH jak pro tisk v papírové, tak digitální formě tím, že jmenovitě uvádí možnost pro země s nižší sazbou DPH pro tisk než 5 procent zachování těchto sazeb pro papírové i digitální noviny a časopisy.

A jaké jsou obecné argumenty pro přijetí novely? EMMA a ENPA upozorňují především na to:

  • Návrh je pro jednotlivé země fakultativní. Země se mohou rozhodnout, zda budou sníženou sazbu uplatňovat například s ohledem na stav vývoje jejich mediálního trhu. Návrh respektuje princip subsidiarity evropské legislativy.
  • Návrh je technologicky neutrální, protože respektuje fakt, že vydavatelé šíří profesionální žurnalistický obsah prostřednictvím všech dostupných platforem, které užívají čtenáři a spotřebitelé, aby získali hledané informace (papír, počítače, tablety, mobilní zařízení apod.).
  • Návrh podporuje hledání a vznik nových obchodních modelů, pro něž v současném stupni vývoje mediálního trhu existuje prostor především v rámci digitálního šíření obsahu.
  • Návrh odpovídá vývoji poptávky čtenářů po profesionálním obsahu a inovativních službách, které v rámci digitálního prostředí vyžadují.
  • Návrh svojí podporou vydavatelského sektoru v Evropě potvrzuje klíčovou roli, kterou hraje profesionální a nezávislý tisk v evropské společnosti zejména při vzdělávání a rozvoji občanské gramotnosti a podpory demokratické diskuse.
  • Návrh respektuje princip svobody tisku tím, že vyrovnává ekonomické podmínky šíření jeho obsahu pro všechny platformy, čímž neguje střetávání legislativních podmínek, jako je například zdanění s všeobecnou dosažitelností profesionálního zpravodajství, názorů a analýz.

Projednávání legislativního návrhu

O návrhu probíhají jednání na úrovni členských zemí v radě Evropy i v Evropském parlamentu. V Parlamentu se pro návrh novely vyjádřil pozitivně například zpravodaj Evropského parlamentu, člen Hospodářského a měnového výboru ECON Tom Vandeekendelaere, který prosazuje stanovisko Evropského parlamentu co nejbližší návrhu Evropské komise.

Složitější diskuse o návrhu probíhá v prvním a druhém čtvrtletí 2017 v rámci Rady Evropy. Do postoje jednotlivých zemí k návrhu se totiž promítají jejich celkové pozice k tématice DPH i specifické zájmy a cíle, například Dánsko je systematicky proti snížené sazbě DPH, ale na druhé straně nechce bránit projednávání. V rámci Rady je klíčová úloha předsednictví, které patří v první polovině roku 2017 Maltě. Maltské předsednictví představilo tzv. kompromisní návrh, které vzneslo určité pochybnosti týkající se toho, že digitální publikace obsahují také obrázky a videa, což vyžaduje specifické řešení.

Některé státy se plně vyjádřily pro legislativní návrh tak, jak jej předložila v prosinci Evropská komise. Jedná se například o Francii, Španělsko, Belgii nebo Polsko. Další skupina států sice návrh podporuje, ale vyslovuje obavy zejména z toho, že by se návrh mohl stát nástrojem pro prosazování zavedení super snížené nebo nulové sazby DPH v zemích, kde dosud neexistuje. Takové obavy vyslovilo například Německo, Slovinsko, Švédsko, Chorvatsko nebo Portugalsko. Další státy pak vyjádřily k návrhu své výhrady nebo téma spojují s jinými otázkami. Jedná se například o Finsko, Slovensko požadující zpřesnění definice digitálních publikací, Maďarsko otevírající otázku zdanění veškerého přístupu na internet nebo Českou republiku, která projednávání spojuje s prosazováním obecného mechanismu přenesení daňové povinnosti, jehož projednávání probíhá současně s diskusí o sazbě DPH pro digitální publikace a zároveň upozorňuje, že uplatňování různých sazeb DPH na elektronicky poskytované služby může vést k cílené manipulaci a otevřít v digitálním sektoru prostor pro podvody v oblasti DPH a nepřispěje k zjednodušení daňového systému EU.

Další očekávaný vývoj politiky DPH v Evropské unii

V roce 2017 bude pokračovat reforma evropské politiky DPH řízená Evropskou komisí dále, a to nejen v projednávání novely zaměřené na umožnění snížení sazby DPH pro tisk a knihy v digitální formě, ale také na rozsáhlejší změny v této oblasti. Evropská komise plánuje například v rámci svého pracovního programu na rok 2017 představit čtyři další legislativní návrhy týkající se DPH, a to v oblasti sazeb daně, režimu DPH, balíček pro malé a střední podniky a balíček zaměřený na zlepšení administrativní kooperace mezi státy v této oblasti. Evropská komise si je vědoma komplikovanosti tématu a snaží se najít optimální řešení mezi tendencí poskytnout jednotlivým členským zemím vetší svobodu při stanovení sazeb DPH a na druhé straně nalezení odpovídající rovnováhy mezi harmonizací politiky a autonomií členských zemí při stanovování sazeb DPH při zvážení všech rizik, která rozdílné sazby DPH v jednotlivých zemích znamenají pro jednotný trh. Jednou z cest, jak komise hledá řešení je i veřejná diskuse k těmto otázkám, kterou Evropská komise vyhlásila v prvním čtvrtletí 2017 (uzávěrka 20. 3. 2017).





Sms pujcky ihned nonstop sms pujcky nonstop pujcky ihned nonstop pujcky sms ihned