Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Evropská legislativa a vydavatelé 2015–2016



Změny na mediálním trhu a evropská legislativa
Vydavatelský průmysl v celé Evropě prochází v současné době složitým obdobím transformace. Rozšiřující se digitální distribuce obsahu vydavatelských značek vyvolává ze strany vydavatelů nové nároky na legislativní prostředí, v němž vydavatelé působí, a to jak v jednotlivých členských zemích, tak i na celoevropské úrovni. Vydavatelské asociace považují za nejdůležitější legislativní podmínky v rámci současného přechodného období: - upevnění ochrany autorských práv a možnosti nakládat s jimi vytvořeným obsahem a monetizovat jej zejména v digitálním prostředí, - nezatěžování a neomezování vydavatelské činnosti dalšími legislativními limity nad rámec současných mezí, například prostřednictvím negativního ovlivňování reklamních investic.

Evropské vydavatelské asociace
Vydavatelé v rámci Evropské unie a jejích řídících orgánů prosazují své zájmy prostřednictvím evropských vydavatelských asociací. Unie vydavatelů je členem dvou z nich – Evropské asociace časopiseckých médií EMMA a Evropské asociace novin ENPA. Obě asociace sídlící v Bruselu prosazují řadu témat společně a v některých případech spolupracují s dalšími organizacemi, jako je News Media Europe (NME), což je organizace některých členů ENPA, kteří v roce 2015 původní organizaci opustili a založili nové sdružení národních asociací vydavatelů novin, či EPC – European Publishers´ Council – samostatná asociace největších evropských vydavatelů. Na jednotlivých tématech pak spolupracují i s jinými evropskými organizacemi, které reprezentují například novináře, jiné mediatypy nebo odvětví reklamního průmyslu.


Na semináři Future Media Lab se setkal ředitel Unie vydavatelů Jozef Šabľa s evropskou poslankyní za ČR Hanou Charanzovou

Evropské nařízení o ochraně dat
Zejména v první polovině roku 2015 probíhala intenzivní jednání představitelů vydavatelských asociací s evropskou politickou reprezentací různých stupňů k návrhu evropského nařízení o ochraně osobních dat. Akce byly zahájeny již v roce 2014, například formou tiskových zpráv a dopisů klíčovým evropským politikům, v nichž se upozorňovalo na nebezpečí nového nařízení pro vydavatelský sektor. V roce 2015 proběhla jednání s komisařkou Věrou Jourovou a členem jejího kabinetu Kevinem O´Connellem, poslanci Evropského parlamentu, s nimiž například EMMA uspořádala konferenci z cyklu Future Media Lounge na téma Osobní data a budoucnost médií.

Nařízení schválil Evropský parlament a Evropská rada 15. 12. 2015 a jeho transpozice do národních legislativ bude probíhat v následujících dvou letech. Výsledkem ve dvou, pro vydavatele nejdůležitějších oblastech, kde se nařízení dotýká jejich zájmů je: - Využití dat pro žurnalistické účely: Článek 80 zachovává základní formulaci současné výjimky pro žurnalistické využívání osobních dat, ale text není tak ostře formulovaný, jak požadovaly vydavatelské asociace, tj. povinnost členských zemí vytvořit v rámci národní legislativy výjimku pro žurnalistické zpracování osobních dat není bezprostředně uložena.
- Využití dat pro obchodní účely včetně marketingu: Na jedné straně je direct marketing uznán jako legitimní zájem pro povolené využití dat, ale na druhé jsou správci dat vázáni větším počtem informačních povinností ve vztahu k datovému subjektu.


Zástupci Evropského parlamentu a Evropské komise diskutují s vydavateli na workshopu Future Media Lab

Veřejná konzultace a diskuse o politice EU
v oblasti autorského práva

Tak jako hlavním tématem první poloviny roku 2015 bylo zejména nařízení o ochraně dat, zaměřila se pozornost evropských vydavatelských asociací v druhé polovině roku 2015 především na otázku autorských práv a s nimi souvisejících vztahů. Toto tematické zaměření bylo dáno především tím, že Evropská komise připravovala a v prosinci 2015 zahájila veřejnou konzultaci o posouzení a modernizaci právního rámce pro upevnění práv k intelektuálnímu vlastnictví. Tato konzultace trvala pět měsíců do 15. 4. 2016. Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip charakterizoval záměr veřejné diskuse tak, že jejím cílem je vytvořit vizi moderního režimu autorských práv v zemích EU a dosáhnout toho postupnými kroky s ohledem na rozšiřující se online přístup lidí ke kulturnímu obsahu a podporu jeho tvůrců. Z dlouhodobého hlediska Evropská komise chce uskutečnit kroky k plné harmonizaci autorského práva v Evropské unii, i když to nyní takto na stole není.

Prvním z postupných kroků je návrh na regulaci v oblasti přeshraniční přenositelnosti, který směřuje k tomu, aby uživatelé mohli ve všech členských zemích EU využívat možnosti předplaceného přístupu k e-knihám, filmům, hudbě, sportovnímu vysílání a dalším předplaceným službám získaných v jedné členské zemi. Návrh by měl být zveřejněn v roce 2016. Se záměrem nesouhlasí poskytovatelé audiovizuálních služeb, kteří v něm vidí ohrožení poskytování licencí k obsahu na exkluzivní teritoriální bázi a telekomunikační operátoři upozorňující na nárůst nákladů.

Dalším z kroků má být omezení výjimek týkajících se autorských práv v jednotlivých členských zemích. Pokud jde o výjimky z ochrany intelektuálního vlastnictví, považují vydavatelské asociace za významné zejména větší právní jistotu v oblasti vytěžování dat a textů pro vědecké účely a výjimky pro používání ilustrací za účelem výuky. Následovat má upevnění autorských práv reprezentované především tzv. akčním plánem proti pirátství. Předmětem úvah jsou opatření, která omezí finanční toky do oblastí podnikání využívajícího pirátské postupy. Vyšším stupněm je vytvoření systému, který zajistí odstraňování ilegálního obsahu v rámci hostingových služeb a zvýšení odpovědnosti dalších online zprostředkovatelů a platforem za ochranu autorských práv proti jejich porušování či ochraně legálního obsahu, který je ve zvýšené míře vystaven pirátství.

Veřejná diskuse o „roli vydavatelů“
Dne 23. března 2016 zahájila Evropská komise veřejnou konzultaci o „roli vydavatelů v autorskoprávním hodnotovém řetězci“. Zahájení konzultace přivítaly všechny evropské vydavatelské asociace EMMA, ENPA, EPC (European Publishers Council) a NME formou společného prohlášení. Cílem konzultace je přezkoumání role a hodnoty tisku v globálním digitálním a mediálním prostředí z hlediska jeho významu pro demokratickou a svobodnou společnost v digitální éře.

Evropští vydavatelé a jejich organizace jednali v této záležitosti s řadou čelních představitelů Evropské unie o potřebách aktualizace principů ochrany autorských práv vydavatelů a politiky Evropské unie a obrátily se na ně se společným prohlášením „Důležitost vydavatelů tisku dnes, a proč jsou nutná vydavatelská práva“, v němž zdůrazňují především potřebu stabilního legislativního prostředí pro činnost vydavatelů.

Jednou z významných částí, která je součástí konzultace, je návrh zařadit vydavatele tisku do katalogu nositelů práv v rámci evropské legislativy o autorských právech. Jedná se o významný úspěch lobbingu evropských vydavatelských asociací, které zdůrazňovaly potřebu zařazení vydavatelů tisku do tohoto katalogu, v němž dosud jsou jen provozovatelé vysílání a filmový a hudební průmysl. Zároveň by se legislativní změny neměly dotknout stávajícího uspořádání vztahů mezi vydavateli a novináři a neměly by také zasahovat do specifických úprav autorských práv platných v jednotlivých členských zemích. Úprava počítá také s tím, že budou čtenářům ponechána práva nakládání s obsahem v obdobném rozsahu, jako nyní, včetně možnosti sdílení či linkování článků.

Etický kodex přebírání obsahu a jeho význam v digitálním prostředí
Zde si dovolíme odbočku a upozorníme, že vzhledem na tyto záměry uvedené v konzultaci roste význam pravidel pro sdílení, přebírání a využívání cizího obsahu v digitálním prostředí. Proto také v tomto roce přijaly profesní asociace některých médií a významní poskytovatelé redakčního obsahu – Unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), Česká tisková kancelář a Český rozhlas novou verzi dokumentu nazvaného Etický kodex přebírání a využívání cizího obsahu na internetu. Kodex obsahuje pravidla korektního zacházení s cizím obsahem v prostředí digitálních médií. Je zpracován tak, aby byl srozumitelný široké veřejnosti, které je také určen, aby si lidé byli vědomi hodnoty profesionálně vytvořeného obsahu šířeného digitálními médii a dbali i v této oblasti pravidel ochrany autorských práv, byť je velice snadné je obejít nebo na ně zapomenout. Dokument je zároveň výzvou všem profesionálním poskytovatelům obsahu, aby tato pravidel nejen sami dodržovali, ale také je propagovali a podporovali jejich dodržování. Kodex přináší základní informace o tom, jak postupovat při využívání cizího obsahu, zejména na pravidla citování, použití námětu, inspirace, parafráze cizího obsahu, zdrojování obsahu, vysvětluje principy odkazování na zdrojový text, používání hypertextových odkazů či RSS kanálů a podobně. Kodex je přístupný na webových stránkách jeho signatářů.

Další legislativní témata
Některé navrhované, projednávané nebo schválené legislativní normy Evropské unie přináší vydavatelům změnu podmínek jejich činnosti, kterou nelze považovat za pozitivní. Na druhé straně některé normy nebo jejich ustanovení se ukazují jako naopak velmi prospěšné pro vydavatele a jejich aktivity. Jako příklad můžeme uvést Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2015/212 přijaté 25. 11. 2015 a platné od 1. dubna 2016 o opatřeních týkajících se přístupu k otevřenému internetu... Nařízení obsahuje totiž mimo jiné důležité ustanovení, které chrání zájmy vydavatelů při publikování reklamy, neboť zakazuje provozovatelům telekomunikačních sítí a internetového připojení provádět zásahy do přenášeného obsahu, což znamená i znemožnění blokování přenosu reklamního obsahu, o kterém někteří provozovatelé sítí uvažovali v zahraničí i v tuzemsku.

Evropské vydavatelské asociace pokračují také v prosazování některých již dříve vytýčených cílů. Jedním z nich je prosazení zařazení zpoplatněného digitálního přístupu k vydavateli poskytovanému obsahu do skupiny zboží a služeb, pro něž mohou členské země uplatňovat sníženou nebo super sníženou sazbu DPH ve stejné sazbě, jako v případě tisku v papírové formě. V první polovině roku 2015 byly patrné určité náznaky, že by tento návrh mohl být akceptován v rámci uvažované revize politiky EU v oblasti DPH. Dokonce v tomto smyslu vystoupil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na konferenci německých vydavatelů v květnu 2015. Dne 7. 4. 2016 vydala Evropská komise, parlament a rada sdělení 148/2016 o akčním plánu o DPH směrem k jednotnému prostoru DPH. Sdělení vyjadřuje pochopení pro to, že elektronické publikace nemohou využívat předností snížené sazby DPH jako publikace tištěné, přitom se z důvodu technologického vývoje stávají stále důležitějšími.

Vydavatelské asociace na úrovni EU prosazují zájmy vydavatelů ale i v rámci přípravy a projednávání dalších legislativních norem. Jako příklad je možno uvést například směrnici o obchodním tajemství, elektronickém soukromí, recyklační ekonomice, energetickém značení výrobků či revizi směrnice o audiovizuálních mediálních službách nebo v rámci přípravy smlouvy o transatlantickém partnerství TTIP.


Publikace EMMA o evropském vydavatelském odvětví

Regionální situace
Evropské vydavatelské asociace věnují také pozornost regionálnímu vývoji situace tiskových médií v jednotlivých částech evropského kontinentu. Na přelomu června a července 2016 se například uskuteční za podpory vydavatelských asociací z Polska, České republiky, Maďarska a Slovenska v polské Wroclawi konference (R)Evolution of Europe´s Press pořádaná v rámci projektu EMMA Future Media Lab. Konference bude zaměřena na to, jak evropská i národní politika ovlivňuje média v politické, obchodní a technologické rovině, koncentraci vlastnictví médií, jejich diverzitu, svobodu tisku a technologické inovace.

Dopady domácí politiky na média ukazuje vývoj v Polsku a Maďarsku, který potvrzuje důležitost zajištění možnosti provádění nezávislé investigativní žurnalistiky, ochrany zdroje a dalších předpokladů svobodné realizace žurnalistické práce. Politika také ovlivňuje zejména prostřednictvím legislativy vytváření vztahu tisku k jeho čtenářům, a také obchodní stránku vydavatelského podnikání. Koncentrace vlastnictví médií otevírá prostor pro pozitivní i negativní vývoj. Jako jednoznačně pozitivní je možno jmenovat soustředění prostředků na rozvoj a investice do titulů, distribučních kanálů, vývoje nových obchodních modelů a podobně. Odborníci ale upozorňují na některé možné negativní dopady koncentrace, jako je snížení rozmanitosti obsahu apod. Inovace jsou hlavním tématem této doby v mediální sféře obecně a v tisku zvlášť. Spolu s technologickými změnami se ale mění také postavení subjektů v rámci procesu tvorby a distribuce obsahu, což znamená především vytvoření a zjištění férových vztahů mezi tvůrci obsahu a telekomunikačními společnostmi či online giganty, kteří mají vliv například na vyhledávání, filtrování obsahu.

Sms pujcky ihned nonstop sms pujcky nonstop pujcky ihned nonstop pujcky sms ihned