Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Evropská legislativa a vydavatelé

Unie vydavatelů je členem evropských vydavatelských asociací EMMA (European Magazine Media Association) a ENPA (European Newspaper Publishers Association). Obě tyto mezinárodní vydavatelské organizace sídlící v Bruselu si kladou za svůj nejhlavnější cíl prosazování zájmů vydavatelů tisku v rámci evropského legislativního procesu. Takováto činnost sestává především z monitoringu celého širokého spektra evropské legislativní činnosti na úrovni Evropské komise či Evropského parlamentu a dalších orgánů. Důležitou součástí je vyhodnocování jednotlivých legislativních podnětů nebo návrhů z hlediska jejich potenciálního dopadu na vydavatele periodického tisku. Další činností je pak vlastní ovlivňování legislativního procesu na jeho různých úrovních. Toto ovlivňování probíhá ve čtyřech stupních odpovídajících různým fázím projednávání legislativy v rámci orgánů Evropské unie. Těmito stupni jsou:

  • Vytváření názoru předcházející legislativnímu návrhu – tato fáze má řadu způsobů, jak ovlivnit legislativní agendu například formou konzultací Evropské komise, iniciativní zprávy Evropského parlamentu, diskuse v Radě Evropy. Jedná se o velmi efektivní způsob lobbingu při prosazování nebo odvracení legislativních iniciativ a vytváření povědomí o určitých tématech.
  • Vytváření názoru v rámci Evropské komise – Evropská komise má právo legislativní iniciativy, která je zdrojem dalšího legislativního projednávání jednotlivých návrhů. Komise otevírá prostor tím, že obvykle žádá o vyjádření k jednotlivým iniciativám reprezentanty zainteresovaných zájmových skupin předtím, než publikuje legislativní návrh.
  • Vytváření názoru s poslanci Evropského parlamentu a členskými státy
  • každý legislativní návrh musí být schválen Evropským parlamentem a Evropskou radou (kde jsou přítomni zástupci každé členské země). Obě tyto instituce mohou do návrhů zapojovat své pozměňovací návrhy a provádět významné modifi kace návrhů. Národní asociace pak mohou ovlivňovat poslance z jednotlivých členských zemí.
  • Vytváření názoru s národními vládami – na právním systému jednotlivých zemí záleží, jak je evropská legislativa aplikována do národní legislativy. Proces aplikace je také doprovázen jednáním se zainteresovanými stranami na národní úrovni. Lobbing je v tomto případě ale velice omezený a závislý na ochotě politické reprezentace každé členské země, nehledě na občasnou snahu rozšířit ustanovení evropské legislativy na národní úrovni.
Vydavatelské asociace v současné době sledují přibližně 16 témat z celého spektra projednávané evropské legislativy, která mohou mít v nějakém ohledu dopad speciálně na činnost vydavatelů, i když jejich míra dopadu i míra naléhavosti řešení se liší.

Tato témata lze rozdělit do 4 hlavních okruhů – inzerce, autorské právo, svoboda tisku, ostatní.

INZERCE

Konvergující audiovizuální svět
Evropská komise hodlá provést analýzu uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách a na jejím základě zvážit novelizaci předpisu. Případná revize směrnice by mohla znamenat nebezpečí pro vydavatele, že budou zahrnuti do této legislativní úpravy, která je v řadě ohledů limitující. Evropské asociace vydavatelů považují novelizování směrnice o audiovizuálních mediálních službách za předčasné a nadbytečné. Tvrdí, že není možné evropský tiskový sektor regulovat na stejné bázi jako televizní a rozhlasové vysílání a přijetí tohoto nařízení by mělo pro vydavatele zásadní důsledky v oblasti inzerce, regulace obsahu, regulačních úřadů aj. Je také potřeba vzít v úvahu svobodu a nezávislost tisku včetně digitálního, což je těžké při stále nově vznikajících technologiích legislativně ukotvit. Není také přípustné rozšíření směrnice na videa v redakčním obsahu, která nejsou hlavním obsahem mediální služby. Věc se zatím nachází v nízkém stupni rozpracování.

Ekologické značení v automobilové reklamě
Evropské asociace sledují téma revize směrnice 1999/94/EC o povinnosti uvádět informace v inzerci, a to konkrétně povinností pro inzerenty osobních aut uvést údaje o emisích CO2. Evropská komise připravuje revizi rozšiřující tuto povinnost v souladu s inovovanou strategií emisí CO2 automobilů, která může znamenat nejen rozšíření povinnosti uvádět údaje v reklamě i pro ostatní média, jako televizní či rozhlasové vysílání a internet, ale může také posílit požadavky vůči tisku. Navíc může zahrnout nejen inzerci osobních aut, ale i malých dodávek. To by vedlo k dalšímu omezení svobody reklamy a snížení inzertních příjmů. Česká republika a Polsko se v této otázce stavěly za stanovisko příznivé vydavatelům. Tímto tématem se zabývá Evropská komise i Evropský parlament, ale zpráva komise očekávaná v roce 2013 nebyla zatím vydána a celá záležitost již nebude v současném funkčním období komise pokračovat.

spolupráce 1

Směrnice o zavádějící a srovnávací reklamě a směrnice o neférových obchodních praktikách
Objevily se diskuse i zpráva výboru Evropského parlamentu IMCO o potřebě novelizace směrnice o klamavé a srovnávací reklamě z roku 2006, která chrání obchodní partnery před nepříznivými následky klamavé reklamy a zároveň udává podmínky, za kterých je povolena srovnávací reklama. Stejně tak je připravována zpráva o směrnici o neférových obchodních praktikách, která je zaměřena na vztahy mezi prodejci a spotřebiteli. Případné neodůvodněné rozšíření seznamu zakázaných reklamních praktik by mohlo mít přímý dopad na marketingovou strategii vydavatelů, proto je v zájmu vydavatelských asociací, aby k tomuto nedošlo.

Online hazardní hry
Pozornost se tomuto tématu věnuje již od roku 2011. Evropská komise publikovala sdělení o vytvoření společného evropského rámce pro online hry a ubírá se směrem k návrhu na vytvoření legislativního rámce pro tuto oblast. Liberalizace tohoto sektoru by pro vydavatele a inzerenty mohla znamenat více reklamních příležitostí, při zavedení regulace na evropské úrovni by na druhou stranu mohl nastat konfl ikt s legislativou ve členských státech, které ji již mají zavedenou. Evropské vydavatelské asociace spolupracují s partnerskými sdruženími dalších subjektů působících na reklamním trhu s cílem co nejvíce omezit možné restrikce.

Ochrana soukromí v digitálním prostředí a online behaviorální reklama
Probíhají poslední fáze projednávání pozměňovacího návrhu směrnice o soukromí na internetu a uživatelských právech spojených se zpracováváním osobních dat v sektoru elektronické komunikace. Evropský parlament a Komise se shodly na nedostatečnosti legislativního vymezení cookies a chybějícím defi nování opt-in/opt-out problematiky. V návrhu chybí také podmínky implementace příslušné legislativy na úrovni národních vlád jednotlivých členů. Ze strany evropských asociací je tedy třeba dbát na důsledné včlenění těchto bodů do nového návrhu směrnice, neboť špatná legislativa může poškodit rozvoj online aktivit vydavatelů. Evropské asociace působí při prosazování zájmů vydavatelů v rámci aliance EDAA (European Digital Advertising Alliance).

spolupráce 2

AUTORSKÁ PRÁVA
Posílení směrnice o ochraně autorských práv a vydání bílé knihy o autorských právech
Nejaktuálnější téma v oblasti autorských práv v současné době představuje vydání evropské bílé knihy o autorských právech, která má být zveřejněna na konci června 2014. Nově zvolení zástupci v Evropských volbách 2014 by však mohli toto nařízení změnit a přidáním dalších autorských výjimek významně zasáhnout do obchodních aktivit vydavatelů. Těm se naštěstí u současné Komise podařilo prosadit několik doporučení učiněných v rámci dialogu Licences for Europe v listopadu loňského roku.

Evropské vydavatelské asociace se také v této oblasti angažují za zavedení směrnice o prosazování duševního vlastnictví. S rostoucí frekvencí pirátských útoků, kterou vydavatelé v poslední době zažívají, požadují uložit poskytovatelům internetových služeb povinnost poskytovat IP adresy pro soudní účely, ale odmítají zavedení vlastní povinnosti monitorovat příspěvky na webových stránkách (např. blokování obsahu) a státům, které nedávají poskytovatelům oprávnění tak činit, by se v tom nemělo zabraňovat.

S autorskými právy souvisí i případná revize směrnice o elektronickém obchodování (e-commerce), která reguluje obchodní aktivity na internetu. Vydavatelé v tomto směru silně podporují rozšíření aplikace pravidla „země původu“ právě i na aktivity e-commerce, především pak doručovací služby. Nyní se pravidlo vztahuje pouze pro poskytovatele online služeb, kteří se tím musí řídit podle legislativního rámce země, ve které působí.

SVOBODA TISKU

Mediální pluralita
Svoboda tisku je jedním ze základních stavebních kamenů každé demokracie. Evropské vydavatelské asociace proto podporují a propagují svobodu slova a mediální pluralitu. Legislativa v této oblasti je poměrně ve značné míře v rukou jednotlivých členských států při respektování základních dokumentů, jako je Evropská charta lidských práv a podobně. Členské státy ale stále více volají po legislativním vymezení standardů pro pluralitu médií a zavedení monitorovacích nástrojů závazných pro všechny členy. Evropská komise v odpověď na tyto podněty návrh nazvaný „Charta EU“ nyní projednává a zároveň čeká na vyjádření expertů. V rámci EU vzniklo v minulém roce Centrum pro mediální pluralitu ve Florencii, které připravuje monitorovací nástroj ke sledování situace v oblasti plurality médií v členských zemích. Vydavatelské asociace budou věnovat pozornost implementaci tohoto nástroje. Asociace také průběžně sledují situaci v jednotlivých členských zemích a podporují vydavatele v těchto zemích při prosazování pravidel svobody tisku.

Internetová neutralita
Legislativní činnost probíhá s cílem předložit opatření na vytvoření jednotného evropského trhu elektronických komunikací pro zformování propojeného kontinentu. Mezi priority v oblasti svobody tisku patří nyní zajištění „internetové neutrality“, aby ke všem datům na síti bylo přistupováno stejně bez ohledu na zdroj nebo určení a uživatelé měli přístup k obsahu a aplikacím zcela podle svého výběru. Tato myšlenka podporuje rovnoprávnost mezi všemi internetovými uživateli. Současný návrh komisařky pro Digitální agendu EU Neelie Kroes ze září 2013 však představuje hrozbu pro tento koncept. Znění některých částí umožňuje obsahovou diskriminaci ze strany poskytovatelů datového přístupu, a tudíž i upřednostňování velkých internetových hráčů. Je možné, že se všechny zúčastněné strany na fi nální verzi dohodnou až po volbách do EP v rámci nového obsazení.

Benchmarking
Další úkol se týká návrhu opatření ke zkvalitnění legislativního vymezení benchmarkingu, tedy indexů používaných jako reprezentativní hodnoty ve fi nančních nástrojích či ve smlouvách. Vydavatelé se ohrazují vůči současnému návrhu znění nařízení, které defi nuje benchmarking jako příliš širokou činnost a výslovně nevylučuje z působnosti opatření tisk, novináře či jiná média. Zahrnutím by docházelo ke konfl iktu s daty, která publikují ekonomičtí novináři. V září byl odeslán legislativní návrh nařízení do Evropského parlamentu a v současné době je projednáván v Evropské komisi. Nutnost legislativní úpravy mj. také vychází z kauzy manipulace s LIBOR, mezibankovní úvěrovou sazbou, která je jedním z nejpoužívanějších fi nančních benchmarků na světě.

Manipulace s trhem
Evropská komise v roce 2012 podala pozměňovací návrh směrnice o manipulaci s trhem a zneužití vnitřních informací (tzv. insider trading). Ten požaduje omezení způsobu podávání fi nančních informací pro novináře a dává také možnost patřičným orgánům vstoupit na soukromý pozemek a zabavit potřebné dokumenty, včetně telefonních a datových záznamů. Mezinárodním asociacím EMMA a ENPA se však podařilo prosadit výjimku, podle které novinářské zdroje nepodléhají tomuto nařízení, nýbrž samoregulaci. Čeká se na formální přijetí upraveného znění směrnice v Evropské komisi.

Přehled o působení směrnice Řím II
Směrnice Řím II je zaměřena na zajištění toho, aby soudy ve všech členských zemích EU aplikovaly stejná pravidla při rozhodování o tom, které právo bude uplatněno při rozhodování o přeshraničních sporech týkajících se mimosmluvních povinností. Netýká se ale záležitostí spojených s narušením osobnostních práv jako je pomluva. Nyní probíhá revize směrnice. Současná legislativa je na národních úrovních samozřejmě nastavena různě, proto často dochází k soudním sporům s vydavateli v těch státech, v nichž hraje zákonná úprava ve prospěch žalobce (velmi často je to například ve Velké Británii). Cílem vydavatelských asociací je dosáhnout jednoznačnosti v používání příslušného práva.

OSTATNÍ

Ochrana osobních dat
Evropské mediální asociace v současné době vehementně prosazují úpravu projednávaného návrhu novely o ochraně osobních dat za účelem ochrany svobody evropského tisku. Požadují především jasné defi nování „novinářských účelů“ zpracování dat a zajištění, aby zde byla žurnalistika skutečně zahrnuta, i přímé uplatnění a právní závaznost výjimky, nikoliv její dobrovolné zavedení v případě potřeby v rámci jednotlivých členských států. Dále asociace požadují zachování současné možnosti využívání získaných osobních dat pro podporu prodeje tisku, tj. zejména nabízení předplatného bez nutnosti získání předběžného souhlasu klientů s tímto užitím dat. Čtyři evropské mediální asociace vydaly společnou petici proti zavedení nařízení ve stávajícím znění a doufají, že naleznou podporu široké veřejnosti.

DPH pro periodický tisk v digitální formě
Dalším prosazovaným zájmem vydavatelů je dosáhnout novely evropské směrnice o DPH a zařadit digitální distribuci obsahu periodik do skupiny zboží, pro něž mohou jednotlivé členské země EU uplatnit sníženou sazbu DPH, což v současnosti není možné, protože digitální distribuce je z hlediska směrnice považována za telekomunikační službu zařazenou do pásma standardní sazby DPH. Jedná se spolu s ochranou autorských práv a rovnoprávností při využívání digitálních služeb o jednu z hlavních podmínek rozvoje digitálního podnikání vydavatelů jako perspektivního směru udržitelnosti podnikání tohoto sektoru. Podporu vydavatelům v této záležitosti vyjádřila řada čelných představitelů Evropské unie včetně předsedy Evropské komise J. M. Barrosa. Vzhledem k postupu projednávání evropské politiky v oblasti DPH je zřejmé, že záležitost přejde do nově zvolené Evropské komise.

Evropské vydavatelské asociace se angažují i v dalších záležitostech, jako je například sledování vývoje evropské diskuse o alkoholu a nezdravých potravinách, která sice zatím nevyústila do legislativních návrhů, ale vzhledem k tomu, že by mohla vyvolat velké dopady například v oblasti inzerce, je sledování tohoto tématu důležité. Dalším okruhem je evropská digitální agenda. V ní je pro vydavatelské asociace nejdůležitější rovný přístup k využívání možností digitálního trhu a rovná pravidla mezi různě velkými subjekty působícími na digitálním trhu. Asociace proto věnují pozornost například zkoumání a testování postavení a činnosti společnosti Google a dalších megakorporací působících na digitálním trhu, ovlivňujících celkové prostředí například svou klíčovou úlohou při provozování vyhledávacích, agregačních nebo podobných služeb.

Asociace se zaměřují i na témata, která nesouvisí přímo s legislativou, ale mají na činnost vydavatelů dlouhodobý dopad. Jako příklady je možno jmenovat otázky ekologie a udržitelnosti nebo mediální gramotnost a její rozvoj či působení provozovatelů veřejnoprávního vysílání v dalších aktivitách na mediálním trhu a jejich konkurenci vydavatelům.

spolupáce 3

Unie vydavatelů je o činnosti EMMA i ENPA průběžně informována a zapojuje se v různé míře do činnosti obou organizací například poskytováním informací a podkladů o situaci na českém mediálním trhu nebo úpravách různých vztahů v české legislativě. Spolupracuje i při prosazování návrhů a stanovisek obou asociací ve vztahu k reprezentantům České republiky v Evropské unii (poslanci, stálé zastoupení, evropský komisař) či na národní úrovni (příslušná ministerstva). Na druhé straně využila Unie vydavatelů v minulých letech také podpory evropských vydavatelských asociací při ochraně a prosazování zájmů vydavatelů v České republice.

Jako konkrétní případy z nedávné doby můžeme uvést například připojení se k dopisu evropských vydavatelů předsedovi Evropské komise J. M. Barrosovi upozorňujícímu na potřebu zařazení digitálního tisku do skupiny zboží a služeb, na něž mohou členské země uplatnit sníženou sazbu DPH. Dále je možno zmínit například spolupráci v oblasti získávání informací o působení veřejnoprávních provozovatelů vysílání v aktivitách konkurujících vydavatelům.