Unie vydavatelů
 
Výběr ročníku: 

Tisk a DPH

Od začátku roku 2013 došlo k dalšímu navýšení sazby DPH pro tisk ze 14 na 15 procent. Od konce roku 2007, kdy činila DPH pro tisk 5 procent, se sazba zvýšila na trojnásobek. Je sice pravda, že toto zvýšení se dotklo všech komoditních skupin zboží a služeb zařazených do pásma snížené sazby DPH, ale přeci jen se jedná o zvýšení ojedinělé z hlediska mezinárodního srovnání i z hlediska možností adaptace na straně výrobců či provozovatelů a konzumentů, v případě tisku tedy vydavatelů a čtenářů.

Unie vydavatelů vždy v souladu se svým posláním hájit zájmy vydavatelů a prosazovat co nejlepší ekonomické, legislativní a další prostředí pro vydavatelskou činnost, téma vývoje DPH pro tisk sledovala a hledala cesty k tomu, aby upozornila na potřebu co nejnižšího zdanění prodeje tisku. Bohužel se v této věci většinou s odkazem předchozích vlád na to, že se zvyšování sazby DPH týká všech komodit zařazených do pásma snížené sazby, nepodařilo dosáhnout úspěchu. Unie vydavatelů proto přivítala iniciativu současné vlády snížit sazbu DPH pro některé komodity. Unie vydavatelů je toho názoru, že mezi toto zboží by měl z důvodu své společenské funkce i řady dalších příčin patřit také periodický tisk.

Unie vydavatelů se na konci března 2014, hned poté co na veřejnost pronikly zprávy o tom, že se vláda připravuje snížit sazbu DPH pro některé komodity, obrátila dopisem na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku, místopředsedu vlády P. Bělobrádka, ministra fi nancí A. Babiše, ministra kultury Daniela Hermana, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka, předsedu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václava Votavu a Jiřího Zlatušku – předsedu výboru pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s dopisem, kde upozorňuje na potřebnost snížení sazby DPH pro tisk a argumenty, proč by k tomu mělo dojít.

O zařazení tisku mezi zboží, pro něž by měla být sazba DPH snížena, probíhá diskuse. Probíhající diskuse se příliš často zaměřuje na téma rentability a udržitelnosti vydávání periodického tisku, přičemž je prosazována oponenty snížení sazby DPH pro tisk idea, že tisk je zboží jako každé jiné. Záležitost je ale třeba chápat především z její širší společenské stránky jako otázku přístupu veřejnosti k tisku, a tím kvalitním informacím a dalšímu obsahu. Tady se ukazuje, že tisk má být pro širokou veřejnost co nejvíce přístupný, aby mohl plnit svoji informační, vzdělávací, kulturní funkci, a proto má být co nejméně daňově zatížen. Naopak vysoké daňové zatížení je stejně jako například u knih faktorem omezujícím dostupnost. To by si měla uvědomit každá odpovědná politická reprezentace, která by měla společenskou funkci tisku rozvíjet. Politická reprezentace by si měla také uvědomit, že vydavatelské odvětví se v současné době nachází ve fázi hlubokého přechodu, kdy v důsledku poklesu prodeje tištěných titulů a snížení objemu inzerce dochází k poklesu příjmů vydavatelů, který v současnosti ani v nejbližších letech není s to vyrovnat rozvoj digitální distribuce obsahu.

Pokud hovoříme o digitální distribuci obsahu periodik, je třeba upozornit na výjimečnost situace v České republice, protože v rámci Evropské unie není až na opravdové výjimky žádnými politiky potřeba co nejnižší sazby DPH pro tisk zpochybňována. Naopak v rámci EU probíhá již několik let diskuse o přeřazení digitálně šířeného placeného obsahu do skupiny zboží, pro něž členské země mohou také uplatnit sníženou sazbu DPH. Digitální distribuce obsahu totiž byla původně považována za součást telekomunikačních služeb, pro něž platí celoevropsky základní sazba DPH. Například Francie se v tomto směru rozhodla jít zcela vlastní cestou a pro digitální placený obsah sama zavést super sníženou sazbu DPH, která ve Francii představuje 2,1 procenta.

Posuzujeme-li společenské aspekty vysoké DPH pro tisk, je třeba vzít v úvahu také fakt, že sazba DPH byla zvyšována s cílem použít takto získané fi nance k realizaci důchodové reformy a zajistit fungování průběžného fi nancování důchodových fondů do doby, než začne plně fungovat tzv. druhý důchodový pilíř, ale tato představa se nenaplnila, přičemž daňové zatížení zůstalo.

Uvádíme přehled hlavních argumentů, proč by měla být sazba DPH pro tisk co nejnižší, přehled o vývoji sazby DPH v ČR a situaci v zemích EU. Z tabulky je možné si udělat obraz o tom, jaká je v jednotlivých zemích sazba DPH pro tisk a srovnat jí se sazbou pro jiné tzv. životné důležité produkty a služby. Lze zjistit, že sazba DPH pro tisk je v osmi evropských zemích nižší, než je například sazba DPH pro základní potraviny.

A) kulturní

  • periodický tisk je levným a přístupným prostředkem šíření gramotnosti, osvěty a vzdělání,
  • periodický tisk je důvěryhodným a tradičním prostředkem, jehož prostřednictvím jsou obyvatelé seznamováni na solidní úrovni s nejrůznějšími aspekty společenského života, proto je v zájmu státu i celé společnosti, aby periodický tisk byl co nejrozšířenější a nejpřístupnější, což předpokládá nízkou a stabilní cenu, která je dosahována i nízkým zdaněním při prodeji tisku,
  • periodický tisk přináší konkrétní informace a rady pro řešení různých životních situací a napomáhá v orientaci v nich, a tím nahrazuje některé funkce státu a jiných složek společnosti, které by jinak kladly fi nanční nároky na veřejné výdaje. Z tohoto pohledu také tisk vzhledem ke své přijatelné ceně slouží zejména nízkopříjmovým vrstvám obyvatelstva,
  • má-li být zachována pluralita tisku a v něm publikovaných názorů, je třeba, aby tisk byl co nejlevnější a cena neomezovala vydávání co nejširšího spektra titulů,
  • je zvláště žádoucí, aby se s obsahem tisku mohla seznamovat mládež, která patří k vrstvě s nejnižšími příjmy.
B) politické

  • tisk vytváří pluralitu názorů a postojů a tím napomáhá k výchově k demokratickým hodnotám,
  • tisk přináší informace z oblasti politiky a podporuje vytváření názorů obyvatel a jejich politického vědomí – z obou uvedených důvodů je vhodné, aby tisk byl co nejpřístupnější a tím i co nejlevnější.
Nelze přehlédnout ani další důležité aspekty toho, proč by měl mít tisk výjimku z daňového hlediska:

C) mezinárodní

V roce 2009 Rada Evropy přijala návrh Evropské komise týkající se DPH na některé kulturní statky a v související debatě o budoucí kulturní politice byla zdůrazněna potřeba stanovení snížené sazby DPH na všechny kulturní statky bez ohledu na způsob jejich distribuce.

D) ekonomické

  • tisk se nachází na mediálním trhu v konkurenci dalších médií, z nichž část je poskytována zdarma (televize, rozhlas, větší část volně přístupného internetového obsahu), tudíž tato média:
    • mají nulovou cenou konkurenční výhodu vůči tisku,
    • v důsledku nulové ceny pro spotřebitele nejsou při distribuci svého
    • obsahu zatížena žádnou daní,
  • tisk poskytuje bezplatně podle tiskového zákona stanovený počet povinných výtisků všech vydání jednotlivých titulů pro knihovny a nese náklady na toto dodávání, což přestavuje ekonomickou zátěž pro vydavatele.

Výše sazby DPH za tisk, knihy a některé vybrané výrobky a služby v zemích EU

Členské státy EUPotravinyDodávka vodyFarmaceutické výrobkyZdravotnické vybavení pro invalidyDětské autosedačkyOsobní dopravaKnihyKnihy na jiných nosičíchNovinyČasopisyVstupné na kulturní akce
Belgie6 / 12 / 2166 / 216 / 21216 / 06 / 21210 / 6 / 210 / 6 / 21(e) / 6
Bulharsko2020202020202020202020
Česká republika151515151515 / 01521151515
Dánsko2525252525(e) / 025250 / 252525
Estonsko2020992020 / 09209920
Finsko14241024 / (e)2410102410 / 2410 / 2410
Francie5,5 / 10 / 205,52,1 / 10 / 205,520105,5 / 205,5 / 202,1 / 202,1 / 205,5 / 20
Chorvatsko5 / 13 / 2513 / 255 / 255 / 252525555 / 13 / 255 / 13 / 255 / 13 / 25
Irsko0 / 4,8 / 13,5 / 23(e) / 230 / 230 / 2313,5(e)02399(e) / 9
Itálie4 / 101010 / 224 / 222210 / (e)4 / 224 / 2244 / 2210
Kypr5 / 1955555 / 9 / 1951955(e) / 5
Litva21 / 122112122112 / (e)12211212(e) / 21
Lotyšsko212155219 / 219212121(e) / 21
Lucembursko333 / 153 / 1515(e) / 333333
Maďarsko18 / 27275 / 275 / 272727555527
Malta0005180518555
Německo7 / 197197197 / 1971977(e) / 7
Nizozemsko666 / 216 / 2121(e) / 6 / 2166666
Polsko5 / 8 / 23888885 / 23238 / 235 / 238
Portugalsko6 / 13 / 2366 / 236666666(e) / 13
Rakousko10101020201010201010(e) / 10
Rumunsko9 / 242499242499999
Řecko13(e) / 136,5 / 13 / 231323136,5236,56,513 / 6,5
Slovensko20 / 10201010200 / 201020202020 / (e)
Slovinsko9,59,59,59,5229,59,59,59,59,59,5
Španělsko4 / 10104 / 211021104 / 2144 / 214 / 21(e) / 21
Švédsko12 / 252525 / 025 / (e)256 / 066 / 256(e) / 66
Velká Británie0 / 2000 / 2005000 / 200020
Zdroj: VAT Rates Applied in the Member States of the European Union, taxud.c.1(2014)48867 – EN.
Vydala Evropská komise. Situace k 13. lednu 2014.

(e) – osvobozeno od DPH

Přehled sazeb DPH v zemích EU

Členské státy EUSuper redukovaná sazbaRedukovaná sazbaStandardní sazba
Belgie-6 / 1221
Bulharsko-920
Česká republika-1521
Dánsko--25
Estonsko-920
Finsko-10 / 1424
Francie2,15,5 / 1020
Irsko4,89 / 13,523
Chorvatsko-5 / 1325
Itálie41022
Kypr-5 / 919
Litva-1221
Lotyšsko-5 / 921
Lucembursko36 / 1215
Maďarsko-5 / 1827
Malta-5 / 718
Německo-719
Nizozemsko-621
Polsko-5 / 823
Portugalsko-6 / 1323
Rakousko-1020
Rumunsko-5 / 924
Řecko-6,5 / 1323
Slovinsko-9,522
Slovensko-1020
Španělsko41021
Švédsko-6 / 1225
Velká Británie-520


Sazby DPH v České republice

ObdobíZákladní sazbaSnížená sazba (tisk)
01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %
01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %
01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %10 %
01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 %
01. 01. 2013 – dosud21 %15 %